Elisa se zadívala do temných Luciferových očí. Byly tak plné touhy a lásky, že nemohla pochybovat. Klečel teď u jejích nohou a díval se na ni skoro šíleným pohledem. 

„Eliso!" zašeptal a jeho oči se zaleskly. Na malý moment v jeho černých zorničkách probleskla rudá barva.

 Sevřel ruce v pěst tak silně, až se mu nehty zaryly do kůže. Na moment zvrátil hlavu a zhluboka se nadechl. Snažil se trochu uklidnit a nabýt trochu koncentrace, ale bylo to mocnější, než on. Jeho touha po této ženě, byla něco tak neuvěřitelně silného, až ho to děsilo. Ďábel se linul na povrch a měl pocit, že déle, už ho v sobě prostě nedokáže udržet. 

„Eliso, nedokáži ho už v sobě udržet déle," řekl skoro zoufale, „ďábel po tobě touží, a to tak moc, že jestli to nechceš, musím ihned zpátky do Tarakosu."Jeho zoufalý pohled se zabořil do její tváře a ona najednou věděla, že jediné po čem touží, je on. Ve všech, jeho podobách. 

„Ne!" vykřikla vyděšeně, „jen to ne! Toužím po tobě, Lucifere! Toužím po tobě ve všech tvých podobách."

 Lucifer ještě chvíli klečel bez hnutí, a pak se postavil k jejím nohám. Pohled na něj, byl tak uchvacující. Byl nádherný. Byl mužný a byl nebezpečný. 

Jeho černé oči znovu zaplanuly a náhle zcela změnily svou barvu. Vztáhl ruce vzhůru a jeho tělo zrudlo, jako rozpálené železo.

 Vznášel se lehce nad postelí. Na jeho hlavě se objevily dva veliké, černé rohy a na zádech černá křídla. Celý plál tak neskutečným žárem, že nedokázala pochopit, že to necítí. Ona, i celá postel,nacházela se již v obležení jeho plamenů. Vzhlédl k ní dolů. 

„Ďábel, po tobě touží, Eliso," ozval se jeho hromový hlas, „a chce tě tak moc, že se to nedá snést." Pohnul rukou a Elisa se náhle ocitla v jeho náručí. 

Vznášel se s ní lehce nad postelí a díval se jí do očí. Snad čekal, na její reakci. Elisa tedy vztáhla ruce a dotkla se jeho rozpálené tváře. Jeho rozpáleného těla a pak jeho rohů. Byla zcela fascinována tím, že ji nespálí na popel.

 „Můj oheň, nemůže žádná lidská bytost přežít." vydechl skoro nevěřícně. Ještě stále byl z něčeho takového překvapen. 

Přivinul si ji do náručí a spojil své rty s jejími. Hladově ji políbil, a když mu polibek vrátila,nahlas zasténal. 

Pak se s ní snesl dolů, položil ji lehce na postel a zakryl její tělo svým. Ještě naposledy se jí podíval do očí a bez dalšího varování, se s ní konečně spojil.

Oba vykřikly do ticha pokoje a on se začal divoce pohybovat. Jeho vášeň, ho zcela převálcovala. Bral si ji tak, jak ještě žádnou. Ona byla jediná, se kterou se kdy spojil sám ďábel.

 Divoce přirážel a její vzdychání, výkřiky slasti a jeho jména, ho ještě více rozpálili. Bylo to neuvěřitelné. Divoké a živočišné. 

Ona byla jako pírko v jeho rukách a mohl si s ní dělat, co chtěl. Ale on ji chtěl milovat. Co chvíli se s ní vznesl, aniž by ji dovolil se odpoutat od jeho těla. A Elisa tím pocitem bez tíže, ve kterém se s ní zas a znova spojil, pomalu ztrácela dech. A když se po hodně dlouhé době, s ní snesl opět na postel a ještě několikrát přirazil, oba se vzápětí otřásly v návalu orgasmu. 

„Miluji tě, Eliso." Zašeptal, a dívaje se ji do očí, se pomalu změnila opět jeho podoba. Pak unaveně klesl vedle ní a přivinul si ji do náručí.