V nitru pána podsvětí se probouzí to, co mělo zůstat navždy spoutané. A s tím probuzením se mění i on... nebezpečněji než kdy dřív.

V hlubinách Morvathu se pohnul stín, jehož jméno se nesmí vyslovit. A s jeho probuzením se mění i osud těch, kteří do temnoty vstoupili nevědomky.

V hlubinách Morvathu se probouzí něco, co mělo zůstat navěky spící. Prvotní, jenž nikdy necítil, poprvé slyší tlukot cizího srdce... a s ním přichází změna, která může zlomit i samotného pána temnot.

Elara se probouzí v kobce, obklopená tmou, chladem a tvor­em, který ji sleduje zpoza mříží. Netuší, proč ještě žije, ale vzpomínky na monstrum z lesa se vracejí s každým nádechem. O několik pater výš sedí Azael na trůnu a poprvé v životě bojuje s něčím, co nedokáže ovládnout… s vůní dívky, která v něm probouzí emoce, jež démon jeho druhu nemá cítit.

Azael ji měl zabít. Tak to mělo být, tak to vždycky dělal. Jenže tentokrát se něco zvrtlo. Místo smrti ji odnesl do svého hradu, do nejtemnějších hlubin, kde nemá co dýchat nic živého. Její klidný dech a vůně, která mu pálí krev, v něm probouzejí něco, co nezná a nechce znát. A zatímco ji zavírá do kobky, sžírá ho jediná otázka, na kterou nenachází odpověď: proč ji nechal žít?