Když Damion vcházel do Talonovy kanceláře, právě z ní odcházel místní majitel luxusního, zlatnického obchodu. Talon seděl za stolem, a na ní ležela jakási černá, semišová krabička.

 „Teda, brácho," zapískal Damion a zahleděl se na obsah krabičky, „to ses teda plácl přes kapsu. Za kolik desítek melounů? To máš pro svou ženu?" 

„A pro koho asi?" Zamračil se Talon a zadíval se na její obsah. Náušnice, náramek a náhrdelník s brilianty a smaragdy.

 „To sis včera asi užil," zašklebil se Damion a plácl sebou do křesla, „když jí kupuješ něco takového. Žije ještě?"

 „Radil bych ti, abys držel jazyk za zuby," hodil po něm rozzuřeným pohledem, „je to jen dárek. Jen taková maličkost, když nemá ani pořádný svatební prsten..." Zabručel Talon naštvaně pod vousy. 

„Jo, jo..., dárek. Vždyť nic neříkám," vztáhl ruce vzhůru, jakoby se vzdával, „jsi si jistý, že se od té doby, co sem přišla, nic nezměnilo?"

 „Co tím kurva myslíš?!"

 „No, myslím ve tvém postoji k ní. Mám pocit, že se ti dostává pod kůži. Takhle se chová zamilovanej chlap."

 „A běž do hajzlu, kurva!" zařval Talon téměř nepříčetně. Pak vstal a otevřel svůj sejf na zdi, kam krabičku uložil. „To se nikdy nestane! Tím si můžeš bejt kurva jistej!"

 Einer se mezi tím, po rozhovoru s Chloe, vydala za Irmou Variolovou. Rozhodla se totiž, že udělá Talonovy radost a Chloe jí řekla, že jí jistě Irma dobře poradí.

Za čtrnáct dní, měl Talon své šestadvacáté narozeniny, a i když Chloe tvrdila, že je nikdy neslaví, chtěla udělat něco výjimečného. Dát mu něco, z čeho bude šokovaný. 

A napadlo ji, ho obdarovat něčím, co mu vyrazí dech. Co by od ní nečekal. Po oněch dvou extempore, které se jí povedli, si musel určitě myslet, že je absolutní laik, co se týká sexu. Ale ona má přeci vše nastudované. A ukáže mu tedy, že to tak není. Že to byla jen shoda náhod, a že tak nešikovná, a tak neznalá, není. 

„Potřebuji poradit, Irmo." Vyhrkla Einer hned, co vešla do dveří, „Chci dát Talonovy něco, co ho šokuje. A napadlo mě, že ty jistě budeš vědět." Irma si změřila dívku pohledem. Pochopila, co má na mysli. Však proč by jinak chodila zrovna za ní. Za bordelmamá?

 „Ptáš se mě..., jestli Talon nemá rád něco pikantnějšího?" Povytáhla obočí, a když Einer zčervenala, věděla, že uhodila hřebík na hlavičku, „Pokud vím, tak ne. Myslím, že je dosti nadprůměrně sexuálně výkonný, a sex miluje, ale nikdy jsem neslyšela, že by měl nějaké zvláštní choutky." 

„Ale já myslela..." zašeptala Einer zklamaně. 

„Ovšem to neznamená," zasmála se Irma nahlas, „že by si nedal říci, Einer. Věř, že žádný muž neodmítne. A Talon stoprocentně ne, na to můžu dát ruku do ohně."

 „Tak mi poradíš? Chci ho překvapit. Chci mu dát něco, co se mu bude líbit a..."

 „Co ho bude třeba vzrušovat?" Einer zuřivě zakývala hlavou k souhlasu. „Tak pojď. Něco ti ukážu." Zavedla Einer do druhého patra domu, do jednoho z pokojů. 

Už když Einer vstoupila, pochopila, na co slouží. Byl vyveden do červenočerné barvy. A kromě ohromné postele, se v něm nacházela spousta podivných strojů a různého nářadí.

„To je pokoj, pro BDSM hrátky. Pokud vím, Talon to nikdy nevyhledával, ale můžeš ho překvapit, něčím takovým."

 „Páni!" vydechla užasle Einer a rozhlédla se kolem, „A myslíš, že ho to šokuje? Že by se mu to líbilo?" Prohlížela si podivné přístroje, a pak vzala do ruky jakousi rákosku, se střapci na konci. „Fíha!" mávla s ní do vzduchu, „To by koukal, viď, Irmo?! To je na zadek?" 

„Jo," potlačila Irma smích, „to ho určitě šokuje. A ano..., to je na zadek, Einer. Na tvůj zadek."