Uběhlo několik dní. Talon se k Einer choval jako vždy. S úctou a respektem, ale nic víc. Byl ledový, jako led. Choval se k ní slušně, jak ostatně ke každému, ale byl neosobní. Žil si svůj život, a nechal jí, aby si žila svůj. Nepokládal tedy ani vůbec za nutné, se tajit tím, že má milenky.

 „Pojedu dnes do Nuala Bravy," prohodil u večeře k bratrům, „Už se nevrátím, takže se sejdeme zítra ve městě v kanceláři." Řekl to úplně klidně a bez jakéhokoliv záměru, ale Einer měla co dělat, aby na sobě nedala znát smutek. 

„Pojedu s tebou, brácho." Zazubil se Damion, „Potřebuji upustit páru." 

„Dobře," pokrčil Talon rameny, „myslel jsem, že ty a Ameria?"

 „Potíže v ráji, brácho. Asi jako u tebe." 

„Na mě nekoukej," vztáhl ruce Zayn, „Já tam byl včera. A potřebuji trochu dobrat sílu. Nejsem zas až takový bejk, jak ty." 

Když asi po hodině odjeli, uvelebil se Zayn na křesle a nohy si natáhl na stůl. Nalil si sklenku whisky a zapálil si cigaretu. 

„Ty kouříš?" podivila se Einer. 

„Jenom občas. Talon to nemá rád, tak to respektuji. Teď tady ale není, že?" Zašklebil se. 

„Máš ho hodně rád, viď? A vlastně jsem se chtěla zeptat, nevadí ti, že je Talon capo mafie a ty jen..." 

„Pěšák?" zasmál se nahlas Zayn, s tím svým nakažlivým smíchem, „Vůbec mi to nevadí, děvče. Naopak. Mám svůj život, naopak od něj. To on má na chrptě všechnu zodpovědnost a starosti. A po té..., co přebral pod svá křídla i italskou mafii, má toho víc, než je zdrávo. To mi věř. A taky znám své možnosti..., Talon je prostě Talon. Už od malička měl na víc," pokrčil rameny, „Jen nevím, jestli to není smůla. Už si ani nepamatuju, kdy se naposledy bavil, nebo se z něčeho těšil. Někdy mám pocit, že ten chlap se rovnou narodil dospělí. Že snad i zapomněl být dítětem." Dodal smutně a pak si zhluboka přihnul.

 „Jo, a já..., mu asi moc radosti nepřidávám, že ano?" Povzdechla si Einer.

 „To máš pravdu..., ale tvoje nynější strategie, je lepší."

 „Strategie? Nemám žádnou strategii." 

„Děvče, neuč starého barda životu..., nikdo se jen tak nezmění. Jdeš na Talona oklikou. Ta předešlá, ti nevyšla..., tak jsi nasadila větší kalibr. Nevinná, hodná a cudná, mafiánova žena. Musím říci..., že to by snad zabrat mohlo."

 Einer zalapala po dechu. Nejdříve nevěděla, jestli se má na Zayna zlobit, ale pak usoudila, že mluví pravdu. Je vlastně stejný, jako Talon. Taky zcela upřímný, a pak poznala, že to nemyslí zle.

 „To ano, ale něco si stejně neodpustí, viď?"

 „Myslíš děvky?" povytáhl obočí, „Proč by to dělal? Takhle on žije. Nechce ženu, a jestli ty chceš jeho, musíš ho o tom přesvědčit. Přesvědčit ho o tom, že ty děvky nepotřebuje." 

„Ale jak?"

 „Děvče..., nesmíš se na to dívat tak, jako že je to zvrhlé a špatné. Muži mají od pradávna jiné potřeby, než ženy. Ještě před několika staletími, bylo nasnadě, aby každý muž, začal sexuálně žít v mladém věku. A čím víc, tím líp. Prostituce kvetla a bordelů bylo víc, než kostelů. Muž musel být vybouřený, když vstupoval do manželství, aby po té, už necítil potřebu experimentovat. Když ovšem našel tu pravou."

 „A když ji najde?" 

„Pak každý muž zkrotne. I ten největší hříšník. Tomu věř. Řekl bych dokonce, že muži jsou v podstatě věrnější stvoření, než ženy. Ženy jsou vypočítavé a snaží se muže měnit. To muž nikdy, když se zamiluje. Chce ji právě takovou, jaká je. Na rozdíl od ženy, která muže stále předělává."

 „Tak proto ty zůstáváš stále svobodný?" Zasmála se Einer. 

„Ano. I Talon měl takové krédo. A stále má. Promiň, ale v současné chvíli, jsi jen nutnost, kterou musel učinit. Oběť, vzhledem k tomu, čím je. Nic víc. Musíš se s tím smířit, nebo s tím něco dělat." 

„Možná že mě nikdy nebude milovat," povzdechla si Einer a usedla do křesla, „Jsem špatná. A vím, že jsem udělala chybu, ale já..., já ho..., opravdu miluju."

 „Hmmm, já to vím," pokrčil rameny, „Ale třeba jsi konečně dozrála? Dostala jsi rozum? Docela bych byl rád..., i když se tomu asi budeš divit. Přeci jen..., mám rád Talona, a dal bych za něj život. A když se tak koukám na vás dva..., jste jak dva kohouti. Dva protipóly, které se vzájemně přitahují, i když si to jeden z nich, nikdy nepřizná," vstal, nalil dvě sklenky a jednu ji podal, „Na, kopni to do sebe. Potřebuješ to. Mimochodem..., za pár dní, bude mít Talon jmeniny. Vzhledem k tomu, že sabotuje i narozeniny, mě napadlo, že by to oslavu zasloužilo. Tak jsem myslel..., co kdybys mi s tím trochu pomohla?"