„Tak jsi připravená, děvče?" usmála se Irma na váhající dívku, „Doufám, že si uvědomuješ, co tě čeká? Uvidíš svého muže v pozici, která se ti nebude muset líbit."

 „Já vím," pípla Eiren, „nejsem ale hloupá, Irmo. A nejsem naivní, jako možná mnohé dívky. Vím, jak to chodí. Muži se na sex dívají jinak, než ženy. Snad ho více potřebují, než my. A nechci ho odsuzovat za to, že si ho dopřává. Přeci právě proto, jaký je, ho miluju. A věřím, že až on bude milovat mě..., skončí s tím."

 „V to také věřím," přikývla Irma uznale, „každopádně, tě obdivuji. Je jen málo dívek, jako ty. V tvém věku se chovají většinou jako naivní husičky, které jsou přesvědčeny o své dokonalosti a o tom, že se svět točí jen kolem nich." 

„To můj bratr Vincenzo..." zašeptala Eiren a podlomil se jí hlas, „to on mě připravil na život. Ani on nebyl bez chyby, Irmo. Než se zamiloval, prošlo prý jeho postelí mnoho žen, ale pak..., pak to byl ten nejoddanější manžel a otec..." Po tváři se jí začali kutálet slzy. Tak moc jí chyběl, a stále ještě to bolelo. 

Ano, bylo jí jasné, že se k ní Talon bude chovat jako k děvce. A vidět ho v té pozici, bude jistě těžké, ale přiznala si fakt, že ji nemiluje. A že ona jeho ano, přeci ještě neznamená nic. Nelze někoho nutit k lásce, ale chtěla si ji získat za každou cenu. Přeci kdyby to bylo naopak, kdyby byla v jeho pozici ona, a nemilovala ho, také by se bránila. 

„Dobrá, děvče. Tak v tom případě se drž. Mluv jen minimálně, a pokus se trochu změnit hlas. V pokoji bude přítmí, Talon je srozuměn s tvojí stydlivostí. Nech vše na něm..., ví, že jsi bohatá panička, která si chce jen dopřát povyražení, tedy nebude očekávat profesionální přístup." 

„Co když mě pozná?" Povzdychla si Eiren s obavami. 

„Nemyslím si," stiskla Irma její ruku, „v posteli tě ještě neměl? A pokud vím, viděl tě jen v plavkách. A pak..., když se budeš snažit a dopřeješ mu vzrušení..., bude myslet jen tím dole, holčičko..., jen..., pokud jsem tě dobře pochopila, jde ti o to, aby až tě zbaví panenství, tě poznal?"

 „Ano. Vsadila jsem se s ním a pak..., když vyhraju, bude mě muset přijmout do své ložnice, Irmo. Myslím si totiž..., že se mi nebude moci stále tak stranit..., že mě lépe pozná a..., třeba se zamiluje."

„Snad," povzdechla si Irma, „každopádně se připrav nejdříve na to, že bude rozzloben. A to hodně. Podvedeš ho. A přinutíš ho k něčemu, co nechce. Možná nevezme své slovo zpět, protože Talon drží slovo, ale jistě to nebudeš mít lehké. Jestli se nyní k tobě choval s respektem a úctou, nyní to vše ztratíš. Bude v tobě vidět jen svou děvku, děvče..., toho se bojím. Bude se k tobě chovat povýšeně, protože jsi ho ponížila a donutila jsi ho k tomu. Jsi na to všechno připravená?"

 „Jsem," zašeptala odhodlaně, „ani já nemám jinou možnost, když chci svého muže získat. Musím věřit, že v něm lásku probudím."