„Nemusíš se bát," řekl, když ji odvedl před postel, „neublížím ti. Nikdy jsem se žádné ženy nedotkl, proti její vůli. Nicméně..., to ty jsi přišla za mnou." Poslední slova řekl o poznání něžněji.

 Změřil si ji pohledem. Byla zahalena jen do průsvitného župánku a černé masky, ale už nyní viděl, že její postava je přesně taková, jaká ho vzrušuje. 

Byla nervózní, a proto nechápal, proč jí napadlo, zajít se uspokojit do bordelu. Ano, věděl, že některé paničky toho využívají, ale ona se mu nezdála ten typ. Sice jí neviděl do tváře, a tma v pokoji zkreslovala jeho úsudek, ale vycítil to z její nervozity. 

„Jestli chceš odejít, můžeš jít. Pochopím, jestli sis to rozmyslela," zašeptal, a když zatřásla hlavou k odporu, přikývl, „tak se svlékni. Chci tě vidět."

Einer se dotkla prsty županu a zaváhala. Třásla se tak, že se bála, že si toho všimne. Najednou si ovšem nebyla tak jistá. Jeho slova jí zněla v hlavě, jako ozvěna. Bude pak pro něj jen pouhou děvkou? Nakonec ale váhavě rozvázala pásek županu.

 „Nevím..., zda budu tvůj typ. Třeba bys raději..." Polkla a zadrhl se jí hlas. On se na ni ale jen podíval a pak ji stáhl župan ze zad. Kousek poodstoupil, aby si ji mohl prohlédnout. 

„Jsi přesně můj typ," vydechl, „vychrtlé, hubené modelky, není můj šálek čaje." Změřil si ji pohledem od hlavy až k patě. Byla dokonalá. Dokonalá pro něj. 

Její prsa byla taková, jak to miloval. Nemohl si ale pomoci, ale stále měl nějaký divný pocit. A to snad od chvíle, kdy vstoupila do místnosti. Jakoby ji znal. Cítil to od první chvíle.

 Jeho tělo, ho vždy a za každých okolností poslouchalo na slovo. Ještě nikdy, se mu nestalo, aby se mu postavil, aniž by si to dovolil. Dokázala to jen ona. Jeho divoženka. V její přítomnosti, si i proti její vůli, dělá jeho tělo, co chce. A to se mu samozřejmě nelíbilo. Jenže i nyní, cítil, jak se jeho penis probudil k životu. Zadíval se na to její nadělení, a srdce se mu rozbušilo jako na poplach.

„Otoč se." Zavrčel, a když poslechla, zprudka vydechl. Ten zadek ho budí ze snu už skoro měsíc. Nevěřícně si prohrábl vlasy a zaváhal.

 „Otoč se zpátky." Zašeptal, když stále stála zády k němu, a ani se nehnula. Skoro nevěřícně se na ni díval, ale snažil se na sobě nedat nic znát. „Ty nejsi ale přírodní blondýna." Řekl, a zadíval se na tmavý trojúhelník, mezi jejíma nohama. 

„Ne." Zašeptala a sklopila hlavu. Talon pevně semkl rty. Stála před ním jeho žena. Byl si tím jist.

 Stála před ním nahá, a stačilo, aby dělal, že to neví, a mohl si ji vzít. Však po ničem jiném, už celý měsíc ani netouží. Byla to první žena, o které se mu i zdá, a kvůli které, ho neposlouchá ani jeho chlouba. 

Co ale kurva dělá tady? V převleku? V bordelu? A pak mu to došlo. Jde jí o to, vyhrát sázku. Zhluboka se nadechl, a na moment zavřel oči, aby se uklidnil. 

Měl chuť si ji přehnout přes koleno a pořádně ten její zadek vyplatit. Jenže když se na ni pak podíval, viděl, jak se třese. Její nevinnost ho vzrušovala tak, že zapomínal na svůj vztek.

 Měl nyní dvě možnosti. Buď si ji vezme, a bude dělat, že nic neví... 

Nebo ji kurva rovnou nařeže!