„Proč se tak třeseš?" Zašeptal. Rozhodl se ještě chvíli hrát hru, kterou s ním rozehrála. 

„Já..., já nevím..." 

„Vypadáš tak nevinně. Jsi panna?" Zkusil to, a byl zvědav, zda řekne pravdu. 

„Já..." zaváhala a sklopila hlavu, „ano."

 „Pak ovšem nechápu, proč se chceš nechat připravit o panenství v bordelu?" 

„Je to mé rozhodnutí." Vzhlédla k němu a Talon pevně semkl rty, aby nezaklel nahlas. Měl vztek na ní, ale měl vztek i na sebe. Proti své vůli po ní toužil. Musel si přiznat, že ho její odvaha udivuje. Byla tak nevinná a čistá. Evidentně nevěděla, která bije, a přesto tu stála a čekala, až si ji vezme. 

Nevěřícně zatřásl hlavou k odporu, a v duchu proklel Kierana, do čeho ho to namočil. Pak se ale hnul směrem k posteli a posadil se na její kraj. Mírně, rozkročil nohy, a poklepal na své koleno.

 „Pojď ke mně!" Přikázal jí a podíval se jí do tváře. Zaváhala, pak ale přistoupila až k němu. Měl nyní její rozkrok v úrovni svých očí, a musel se zhluboka nadechnout, aby zahnal své vzrušení. Stála před ním, a čekala. 

„Lehni si. Hlavou dolů." Přikázal ji znovu. A jemu bylo jasné, že vzhledem k tomu, že nemá ani ponětí co se tu děje, udělá, co chce. 

Položila se hlavou dolů, přes jeho nohy a Talon zprudka vydechl. Dotkl se dlaní jejích hýždí a jemně je pohladil. Bože! Tak moc toužil to udělat už tak dávno. Hladil je a hnětl svými prsty a cítil, jak se jeho penis tlačí proti látce jeho kalhot. 

„Teď ti nařežu." Zašeptal vzrušeně.

 „To..., to se dělá?" Pípla a Talon potlačil smích. 

„Ano! To se dělá!" řekl a udeřil svou dlaní do její prdelky tak, až se zatřásla, „A dělá se to vždy..." znovu udeřil, „Když je žena neposlušná!" znovu mocně udeřil, „Když dělá hlouposti!" znovu praštil, „Když neposlouchá!" praštil ještě jednou, „A když vzdoruje!" Udeřil, a pak pohladil její zčervenalou prdelku. Její červená zadnička, nyní svítila proti její bílé kůži zcela zřetelně. 

Ještě jednou ji pohladil, a pak jí pomohl na nohy. V koutku úst mu zacukalo, když se udiveně dotkla svého pozadí, ale neřekla nic. Dobrá, řekl si, a pevně semkl čelisti. Jestli chce s ním hrát až dokonce, tedy hru přijímá. 

„Lehni si na postel." Ukázal jí rukou a ona poslechla.

 Pak se začal pomalu svlékat. Hltala ho pohledem, a ani na okamžik, z něho nespustila svůj zrak. Líbila se mu její odvaha a to, jak se její dech v závislosti na tom, jak odhazoval oblečení, začínal zrychlovat. A když odhodil poslední kousek oděvu, téměř se nad jejím výrazem rozesmál nahlas.

 „Ještě nikdy jsi neviděla nahého muže?"

 „Ne. Nikdy," vydechla, dívaje se mezi jeho nohy, „na živo nikdy. A ty na obrázcích..., neměli ho tak velkého..." řekla téměř vyděšena a podívala se mu do očí.

 „Nerozmyslela sis to?" Dal ji ještě poslední šanci na ústup. 

„Ne! Nerozmyslela. Proto jsem přeci zde."

 „Jasně!" procedil skrz zuby, „Proto jsi přišla do bordelu." Měl na ní ale zlost, za to, k čemu ho dohnala. A to tak velkou, že zřejmě nepomohlo ani to, že ji nařezal.