Jdi na obsah Jdi na menu
 


SMLOUVA S ĎÁBLEM- NEPOLAPITELNÝ 46 ČÁST

Einer se při zvuku jeho hlasu zarazila. Byla přesvědčena, že spí, a když se ozval hlas nad její hlavou, ztuhla. I Talon, kdyby situace nebyla tak vážná, by se nejspíše rozchechtal na celé kolo. Zvedla totiž k němu oči, a jeho penis, se stále ještě nacházel v jejích ústech. 

„Ty..., ty nespíš?" vydechla vyděšeně a vystřelila do sedu.

 „A měl bych?" Povytáhl obočí v otázce. S rukama pod hlavou, se díval do její překvapené tváře. „Vzhledem k tomu, co jsi právě dělala, bych řekl, že bych měl být vzhůru." 

„Já..., to..., totiž..." vykoktala, a její oči automaticky sklouzly na stolek k prázdné sklenici. Všiml si jejího pohledu. Pevně sevřel rty, a snažil se potlačit svůj vztek. 

„Chtěla jsi mě uspat?!" Řekl přísným a tvrdým tónem. Vyděšeně na něj vytřeštila oči a zatřásla hlavou k odporu. Rozzlobeně vystřelil do sedu a surově ji chytl pod bradou. „Nepokoušej se mi lhát!" procedil skrz zuby, „Nikdy! Nikdy mi nesmíš lhát! A nikdy..., nikdy si nesmíš dovolit, nic takovýho!"

 „Já..., já..., jen jsem chtěla..." vykoktala, a do očí se jí nahrnuly slzy. Stále ji totiž držel pod bradou a naštvaně se jí díval do tváře, „chtěla jsem se naučit..., aby se ti to líbilo..."

 „Chtěla jsi vyhrát!" Vyplivl ji do tváře, a s nenávistí ji pustil. Pak vyskočil z postele, aby si nalil skleničku.

 „Chtěla jsem ti udělat radost..."zašeptala a její pohled sklouzl mezi jeho nohy. Jeho penis, stále ještě asi nepochopil, že nic nebude. Stále stál v pozoru, a vzhledem atmosféře v místnosti, se to mohlo zdát až komické.

 „Můj penis si žije svým vlastním životem. Takže toho si nevšímej!" Vyprskl jejím směrem a Einer zalapala po dechu, nad jeho slovy. „Možná jiní muži nechávají za sebe mluvit svého ptáka, já ale ne! Nemyslím tím, co mám kurva v kalhotách! Nikdy! Přemejšlím hlavou, kurva!" Kopl do sebe obsah skleničky a pak se zhluboka nadechl. 

Snažil se uklidnit, ale vztek v něm kypěl tak, že ho nedokázal usměrnit. Zjištění které s Kieranem učinili, ho ještě utvrdilo v tom, co si dávno předsevzal. Zůstat svobodný. A to, že mu Kieran tuhle ženskou pověsil na krk, na tom nic nezmění. I když v poslední době možná trochu slevil, a víc se jí otevřel, je tomu konec. Ona je hrozba a učiní tomu přítrž. Nehodlal skončit jako Vincenzo. Žádná ženská, mu za to nestála. Však jich mohl mít, na každém prstu deset. 

„Jak sis mohla dovolit, mě chtít uspat?!" Řekl po chvíli, a naštvaně ji přejel pohledem.

 „Chtěla jsem..., jen jsem chtěla..., naučit se ho..., kouřit..." Sklopila zrak a utřela si slzu, která se jí rozutekla po tváři. Vypadal totiž tak naštvaně, jak ho ještě snad neviděla. Až z něj šel strach. 

„Možná by kurva stačilo, kdybys mě o to požádala!" zařval tak, až mu přeskočil hlas, „Rád bych ti byl k dispozici, a dal ti své tělo, ty ale netoužíš po ničem jiném..., jak vyhrát! Za každou cenu!"

 „To..., to není pravda..." zašeptala, ale věděla, že je.

 „Je to pravda! A o to je to horší!" zamračil se, „Možná je tvá představa taková, že chlap nemyslí na nic jinýho, jak na šukání! Že mě..., nejde o nic jinýho, jak o tvé tělo," cedil skrz zuby, „to se ale pleteš, divoženko! Nepotřebuju tvé tělo, k tomu, abych uspokojil své potřeby! Mám svůj vlastní bordel. Nebo si snad myslíš, že je tvá kunda, kurva nějaký zázrak? A že tvá prdel se nedá nahradit jinou?" zpříma se jí zadíval do očí, „Dá! Dá se nahradit! Vzal jsem si tě jen proto, že to nařídil, capo di tutti. Nikdy bych si tě jinak nevzal. Nikdy! Tomu věř!" 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 


Portrét




Archiv

Kalendář
<< duben / 2026 >>


Statistiky

Online: 6
Celkem: 380154
Měsíc: 16790
Den: 376