Talon se rozhodl, že si nebude brát servítky. Zachová se tak, jak musí a jak mu velí jeho rozum. Bude upřímný a tvrdý. Bude krutý, protože to tak prostě musí být. 

Patřil k nejmocnějším mafiánům na světě a tudíž i k těm nejvíce ohroženým. Byla spousta lidí, co by chtělo jeho hlavu. Zrovna tak, jak chtělo Vincenzovu, ale kvůli jeho nedůslednosti a mírnosti, o ni přišel. A s ním, i jeho rodina. A to Talon nehodlal riskovat. 

Na druhý den, si nechal Einer zavolat do své pracovny. Seděl na své židli, v čele stolu, zády k oknu. A naproti němu Daimion se Zaynem a Aronem. Došel totiž k závěru, že Aron, ve svých patnácti letech, má více rozumu, než jeho sestra. Potřeboval z něho vychovat zodpovědného muže a bylo na čase, aby s tím začal.

 Tu skutečnost, co ho vede k tomu, být najednou tak tvrdý a nesmlouvavý, si ovšem nechal pro sebe. Věděl to pak už jen Damion a Zayn. Prozatím. I když hlavně Zayn tvrdil, že by měla vědět, že způsobila smrt své rodiny, Talon ji tím nechtěl trápit. Pakliže nebude muset.

 Einer vstoupila do místnosti a rozpačitě se rozhlédla kolem. Formální Talonův výraz, nevěstil nic dobrého. Ani to, že byli při jejich rozhovoru přítomni jeho bratři, coby jeho pravá ruka. 

„Tak fajn," řekl Talon, a změřil si Einer pohledem, „rozhodl jsem se udělat to, co jsem měl udělat dávno. Už při tvém příjezdu, jsem měl jasně stanovit pravidla." Na moment se odmlčel a Einer se rozbušilo srdce jako o závod. Jeho výraz byl zcela bez emocí, a tvrdý. A všichni v místnosti se na ni dívali tak, jakoby věděli více než ona. 

„Jsi vychována v duchu mafie, tak moc dobře znáš její zákony. A tudíž i víš, že naše svatba byla jen formální záležitost. Souhlasil jsem s ní pod podmínkou, že zůstanu svobodný. Jen pro záchranu tvého a Aronova života. Stala ses mou ženou, ale jen na papíře, a tím to také končí. Od teď, ale budeš dodržovat povinnosti manželky capa mafie, v plné míře. Bez řečí, a bez podmínek. To znamená, že budeš poslouchat na slovo, a tvá práva na život, jsou zcela omezená. Nesmíš udělat nic, bez mého svolení. Nesmíš sama opustit areál mé rezidence. Neexistuje, abys měla milence, přestože já opouštím tvé lože a vracím se ke svým milenkám. Bez mého svolení, nesmíš mluvit. Dýchat, jíst, ani pít. Nesmíš ani na záchod, když ti to nepovolím. A moc dobře víš, že mám právo na to všechno. Dokonce si vzít tvůj život, když to bude nutné. A věř..., že to udělám!" Podíval se na ni, ale najednou necítil lítost z toho, co činí, ani výčitky. Měl to udělat už dávno, jenže jeho přirozeně empatická povaha, to nedokázala. Nyní ale, ve světle nových skutečností, vše vypadalo jinak, a on se rozhodl, jednat dle zákonů, které uznával i Kieran. Ano, dle těch, které sám dříve tak odsuzoval. 

„Nemiluji tě, Einer. Možná jsi typ ženy, který přitahuje mé libido a vzbuzuje můj chtíč, to je ale vše! Kvůli tomu, tě nemusím píchat. Mám spoustu milenek, krásnějších, než jsi ty, a které by se rozkrájeli proto, aby skončily v mé posteli. Bez toho, abych se musel obávat, že skončím připoután k posteli, nebo uspán a bezmocný. Sama moc dobře víš, že co děláš, nesouzní se zákony a pravidly mafie, a ohrožuje bezpečnost a životy všech. Tomu je ale konec! Od teď, jsem s tebou skončil. Odstěhuješ se do vedlejšího pokoje, protože tě prostě v mé posteli nechci! A přitom nechci slyšet jediné slovo o tom, že potřebuješ milence. Neexistuje!  A to přesto, že já se milenek vzdát nehodlám."