Talon se cítil jako lev v kleci. Najednou měl snad i pocit, že o Einer zakopává všude, kam se hne. Ale byla to jen jeho utkvělá představa, protože na ni nedokázal přestat myslet a podvědomě ji stále vyhledával. Alespoň očima. 

A nejhorší bylo, že věděl, že Zayn má pravdu. Jeho péro mělo asi vážně jasno. Nebyl v Nuaela Bravě již téměř čtrnáct dní a na tamní děvky nějak náhle neměl ani pomyšlení. Za to neustále nedokázal přestat myslet na to, jak si Einer naposledy vzal u bazénu. 

Nemohl se už ani pořádně vyspat, a byl z toho zoufalý a znechucený. A byl protivný, kudy chodil. Všichni se mu vyhýbali, a dokázal mu čelit je Zayn. Ale i tomu, už s ním pomalu docházela trpělivost.

Uběhl totiž další týden, a stále se nic nezměnilo. Einer byla jako vyměněná, a Talon si stále nedokázal přiznat ani náznak toho, že by k ní něco mohl cítit. Svému citu se bránil tak vehementně, až Zayn jednoho dne, když Talon seřval všechny a úplně bez důvodu, vypěnil.

 „Kurva, Talone! Buď se hned teď sebereš a pojedeš do bordelu, nebo půjdeš za Einer a ošukáš ji! Jinak za sebe už vážně neručím! Chováš se jak šílenec, brácho!"

 „Dej mi pokoj, kurva!" Zamračil se a vyrazil po schodech nahoru. Neměl totiž v plánu vůbec Einer raději potkat. Jenže když procházel chodbou, vyběhla právě ze svého pokoje, a jen v plavkách. Zastavil se a ztuhl. Přehlédl ji pohledem a pak se bezděky ohlédl, jakoby přemýšlel, že raději vezme roha.

 „Já..., jdu se jen vykoupat do bazénu, Talone," zašeptala Einer rozpačitě, „Jako každý večer. Dovolil jsi mi to." 

„Jo, já vím." Dostal ze sebe. Vůbec nechápal, proč ho to tak rozrušuje. Vždyť ji viděl nahou už tolikrát. A tolikrát ji líbal. Hladil a šukal. 

„Tak..., tak, já..." polkla a hodila rukou nejistě vpřed, „půjdu..." Její dech ji zradil. I ona se v jeho přítomnosti, téměř přestávala ovládat. Udělala krok, ve snaze Talona obejít. Jenže ve chvíli, kdy se ocitla vedle něho, ji s prudkým vydechnutím chytil za ruku. 

„Kurva!" Vykřikl, držíc ji pevně za ruce, „Nechci tě!" 

„Já..., já vím..." 

„Nepotřebuju žádnou ženskou!" Křičel ji do obličeje. 

„Já..., vím, Talone. Nic po tobě..." Další jeho zoufalý výkřik přehlušil její slova. Chytil ji za obě ruce a zatřásl s ní. Pak zprudka vydechl a v další chvíli ji za sebou táhl do svého pokoje. 

„Talone!" vydechla Einer, ale jakoby ji neslyšel. Rozrazil dveře pokoje, nohou je prudce zakopl a přirazil Einer ke zdi.

 „Mlč, kurva!" procedil skrz zuby, „Co mám s tebou sakra dělat?!" Díval se na ni z několika málo centimetrů a držel ji přišpendlenou u zdi. A kdyby ho Einer neznala, snad by měla i strach. Vypadal, jakoby snad přišel o rozum. Jenže byl jen zoufalý. Za nic na světě si nechtěl přiznat, že se zamiloval. 

„Já..., Talone..., vážně po tobě nic nechci."

 „Nechceš?!" skoro mu přeskočil hlas a znovu s ní zatřásl. 

„Ne...," vykoktala zmateně, „Miluju tě, Talone. Miluju, ale..." Její další slova umlčela jeho ústa, když se na ni hladově vrhl.