Einer se už nejméně po desáté, zkontrolovala v zrcadle. Byla tak nervózní, že se celá téměř klepala.

 Talon byl právě na cestě k ní, a nebyl prý zrovna v dobrém rozmaru. Zayn ji ihned co Talon odjel, samozřejmě volal. A všichni bratři ji kladli na srdce, aby byla tvrdá a neskočila mu hned okolo krku. 

Jenže ona měla strach, že se přetvařovat nedokáže. Milovala ho, a proplakala potoky slz. Smířila se ale s tím, že chce být Talon sám. 

Postaral se o ni. Dům, který ji koupil, byl nádherný. Měla služebnictvo, bodyguardy, auto i s řidičem a peněz tolik, že by je nedokázala utratit, i kdyby chtěla. Talon sám, ji sice za celý půl rok nezavolal, ani nepřijel, ale nejméně jednou týdně poslal Zayna, aby zkontroloval, zda nic nepotřebuje.

 Navštěvovala ji i Chloe s dětma a naposledy zde dokonce byli i všichni bratři. Bez Talona samozřejmě. Tak věděla, že ho chtějí vyprovokovat k činu, i když s tím zprvu nesouhlasila. Chtěla, aby byl šťastný, a jestli je šťastný bez ní, smířila se s tím. 

Jenže bratři ji přesvědčili, že tomu tak není. Že Talon trpí a je na zabití. A že když se nic nestane, skončí všichni v blázinci. Až jí jich bylo líto. Bylo vidět, že opravdu jim Talon dává zabrat a udělali by snad všechno na světě, jen aby se konečně vzpamatoval. 

Ještě jednou zkontrolovala své vzezření a zhluboka se nadechla. Musí být silná. Bratři jí tvrdili, že ještě není vyhráno. Že se mu nesmí hned podvolit, a dát mu najevo, jak moc je šťastná, že se konečně uráčil přijít k ní.

 Byl prý svou tvrdohlavostí pověstný, a nevzdá se tak snadno svého života. I když právě šílený žárlivostí se právě řítil k ní. Dostala téměř přesné instrukce, jak se chovat, ale měla z toho snad ještě větší strach. Jenže kdo ho znal líp, než jeho bratři? Musela jim věřit.

Náhle se ozvalo zaklepání na dveře a do ložnice vstoupila služebná. „Paní, nějaký muž na vás čeká dole, a..."

 „Dobrá, ať chvíli počká." Vydechla Einer, snažíc se tvářit nezúčastněně. 

„Ale on je jaksi...," vykoktala skoro vyděšeně, „je dost naštvaný, paní. Mám vás prý ihned zavolat."

 „Tak ať počká." Opakovala Einer, a v klidu se česala, jakoby se nechumelilo.

 „Mám strach, že ta odpověď ho neuspokojí. Je to sám capo mafie Black Hand Knights, paní. A vypadá, jakoby chtěl někoho přinejmenším zabít."

 „Je to můj manžel, Gréto," usmála se Einer do zrcadla na služebnou, která vykulila oči, „a jestli chce se mnou mluvit, tedy ať počká. Řekni mu, že jsi právě vyprovodila mou návštěvu, a musím se tedy upravit." Služebná vykulila oči ještě více. 

„Jste si jistá?" téměř zaúpěla, „Bude si myslet, že to byla pánská návštěva."

 „Ano, já vím. A kdyby se výslovně ptal, buď diskrétní. Aby si myslel, že mě nechceš diskreditovat, ale zároveň pochopil, že to opravdu pánská návštěva byla."