SMLOUVA S ĎÁBLEM- NEPOLAPITELNÝ 79 ČÁST
„Paní vás prosí o chvíli strpení, pane McKenno," vydechla služebná, když se vrátila do obývacího pokoje, po kterém pochodoval tam a sem, Talon, „Právě jsem totiž vyprovodila návštěvu, co tu paní měla a prý se musí upravit." Talon se zastavil v pohybu a hodil na ni takový pohled, že služebná automaticky o krok ustoupila.
„Jak to myslíš, že se musí upravit?!" Vyštěkl na ni rozzuřeně.
„No..., pa..., pane..., jistě chápete."
„Ne! To teda kurva nechápu!" Vykřikl, a když se pohnul směrem k ní, znovu ustoupila o krok, „Chceš říct, že tu byla nějaká pánská návštěva?!"
„Jsem jen služebná, pane. Nevidím a neslyším. Tedy..."
„Kurva! Ihned mi řekni, kdo tvou paní navštívil?!"
„To..., to nemůžu, pane. Přišla bych o místo."
„O to přijdeš, když mi to neřekneš! To já tě kurva platím, ženská! Mluv nebo to z tebe vyklepu!" Služebná vytřeštila zděšeně oči a vykřikla, když Talon udělal pár kroků směrem k ní.
„Ale pane..., musím být diskrétní, já..." křičela vyděšeně, protože blížící se capo mafie, vypadal, že to z ní dostane tak, jako tak.
„Já ti dám diskrétní, ženská jedna potrhlá!" řval Talon na celý dům, „Ihned mi to..."
„Co se tu proboha děje?!" Ozval se Eineřin hlas a oba ztuhly. Greta si úlevně vydechla a Talon vztekle zalapal po dechu. „Můžeš jít, Greto." Kývla na služku, a ta ihned zmizela za dveřmi.
Einer polkla. Konečně byl tu. Nemohla tomu uvěřit. Nejraději by se mu vrhla do náruče a prosila ho o to, aby už neodcházel, ale byla si vědoma toho, co ji jeho bratři kladli na srdce. S velkým sebezapřením si ho změřila pohledem, do kterého se snažila vměstnat značné udivení nad tím, že je zde.
„Talone? Přišel jsi mne navštívit? Měl ses ohlásit, co kdyby..."
„Ohlásit?!" přeskočil mu hlas, ve kterém nedokázal skrýt překvapení, ani vztek, „To jako proto, abych tady nepotkal toho chlapa?!"
„Chlapa?" Usmála se Einer a ledabyle přešla k baru. Dělala, jakoby nic a jakoby se jí to ani netýkalo. Snažila se tvářit, jakože je jí je vlastně jedno, zda je tu. Musela být nad věcí, aby si myslel, že ho ani trochu nepostrádala.
Nalila dvě sklenky whisky a jednu mu podala. Měla ale co dělat, aby je nerozlila, jak se jí klepali ruce. Talon byl ale tak rozzuřený a jak se zdálo i vykolejený z jejího chování, že si ničeho nevšiml.
„Jsem velice diskrétní, vzhledem k tomu, že stále nosím tvé jméno, Talone. Nemusíš mít obavy." Vyloudila svůj nejkrásnější úsměv, s rukou nataženou k Talonovy, podávajíc mu sklenku.
Talon na několik vteřin oněměl. Do široka rozšířil oči a sklenku přijal, ale snad ani o tom nevěděl. Teprve když ji držel v ruce, se na ni podíval, jakoby přemýšlel, jak se mu vůbec dostala do dlaně. Když si Einer přihnula a napila se, zprudka vydechl.
„Ty piješ?! To ten chlap!" vyštěkl a zamračil se tak, že by z něho kdyby ho neznala, dostala strach.
„Ne, to jen výjimečně. Abychom zapili důvod, tvého příchodu."
„Tak ty víš, proč jsem kurva tu?!"
„Samozřejmě, Kieran mi sdělil, že souhlasí s rozvodem a s novou..."
„Takže je to pravda!" Zařval Talon tak nahlas, až ji poskočili bubínky, „Ty s rozvodem souhlasíš?!"
Einer nahlas polkla. Talon udělal krok směrem k ní a tvářil se jako bůh pomsty. Srdce se jí rozbušilo jako na poplach. Jim se řekne, nedej mu nic zadarmo a tvař se, jakože je ti to jedno, pomyslela si. Když ale nyní viděla svého manžela rozzuřeného doběla, téměř se jí podlomila kolena. Takhle naštvaného, ho snad ještě neviděla. A že ho už viděla v tom stavu mnohokrát.
Nyní ale z něj šel vážně strach. Pomalu se k ní blížil, jako šelma, která se chystá k útoku. A jí napadlo, jestli by byl vážně schopen, ji zakroutit krkem.
