Einer se zadívala na svého manžela s tlukoucím srdcem. Jeho oči planuly jak dva uhlíky a byl naštvaný. Ne, byl rozzuřený, ale každý, kdo ho nezná, by dostal strach. Však byl také capo mafie Black Hand Knights. Byl nebezpečný, ale ji náhle došla jedna podstatná a důležitá věc. Věděla, že ji by nikdy na světě neublížil. Nikdy. Nezkřivil by ji jediný vlásek na hlavě. 

Byl to ten nejšlechetnější muž, jakého kdy poznala. Byl možná tvrdohlavý a svéhlavý, ale nebyl hloupý. Byl to on, kdo vždy své bratry přechytračil. Ne, oni jeho. A ačkoliv nyní jistě byl mimo žárlivostí, stále měl jistě vše v hlavě pěkně srovnané. 

Nemohla mu lhát. Nemohla, i kdyby to znamenalo, že ho získá. Nechtěla ho proto, že ho k tomu někdo donutil. To by přeci byla stále tam, kde je teď. Už jednou ho Kieran donutil k sňatku s ní, a ona chtěla, aby si sám uvědomil, že bez ní nemůže žít. 

A i když věděla, že to se nikdy nestane, protože ač ji miloval, čímž si byla jistá, byl to Talon. Ale právě proto, ho přeci miluje. I když už ví, že jeho svobodu nikdy nezíská. 

„Omlouvám se, Talone," vydechla náhle Einer, dívajíc se zpříma do jeho očí, „nechci ti lhát. A nikdy nebudu." Talon se zarazil. Zastavil se krok před ní a zamračil se. 

„Jak to myslíš?" Povytáhl obočí. 

„Miluju tě, Talone. Miluju tě více, jak svůj život. Ale za oněch šest měsíců, jsem si uvědomila jedno..., nechci tvou lásku, když by byla vynucená. Nemůžu, a ani tě nikdy nebudu nutit k ničemu, co bys sám nechtěl. Na to tě miluji příliš. A smířila jsem se s tím, že navždy zůstanu sama. Není pravda, že se chci rozvézt. Nechci, i když vím, že se mnou nedokážeš být." Talon zalapal po dechu. Její slova, ho evidentně náhle vyvedla z míry. Chvíli se na ni díval, a jakoby jeho vztek pomalu vyprchával. 

„Nechceš?" zašeptal a ve tváři mu zacukalo, „Nejsem hloupí, Einer. Od začátku vím, že se mě bratři snaží přechytračit. Jakoby nevěděli, že já jsem chytřejší," trpce se usmál, „Bylo mi jasné, že to je Kieranův a Zaynův debilní plán, ale..."

 „Žádné ale, Talone," skočila mu Einer do řeči a láskyplně se mu zadívala do očí, „Oni tě milují, zrovna tak, jako já. A chtějí, abys byl šťastný. Nedokážou pochopit, že už šťastný jsi. Že se jen tvé štěstí, nenachází po mém boku." Talon nahlas polkl a náhle mu došla slova. Otevřel ústa, jakoby chtěl něco říci, ale pak jen zatřásl hlavou k odporu.

 „Takže..., žádný..., chlap..." dostal nakonec ze sebe tiše. Evidentně se na to musel zeptat, i když se za svou slabost styděl. 

„Nikdy žádný jiný muž nebyl a nebude. Nikdy, Talone. Ty jsi byl můj první a budeš i poslední. A říkám to s plným vědomím toho, že se mnou nedokážeš být. Já prostě vím, že bych se nikdy nemohla s jiným mužem milovat, když ty jsi jediný, koho mám ve svém srdci. Navždy." Sklopila hlavu, aby neviděl, že se ji slzy derou do očí. 

Po několika nekonečných vteřinách, ucítila jeho prsty na své tváři. Jemně jí prsty nadzdvihl bradu, aby se na něj podívala. I v jeho obličeji bylo něco, co tam nikdy neviděla. Snad poznání a smíření. Snad údiv a rozhřešení. Neřekl ale nic, jakoby nedokázal žádná slova dostat ze svého hrdla napovrch. Ztěžka dýchal a jeho oči dostali skelný nádech. 

„Běž, Talone," přikývla smutně, „a buď šťastný. Já budu také, když budu vědět, že jsi ty," Talon polkl, „Vždy, tady na tebe budu čekat." Vztáhla ruku a jemně ho pohladila po tváři. Pak se vymanila z jeho dosahu, a pomalu ho obešla. 

Talon zůstal stát bez hnutí, jakoby přimrzl k zemi pak ještě nějakou chvíli, i po tom, co Einer odešla. Teprve pak beze slova a jakoby duchem nepřítomný, odešel i on.