Dlouholetá a téměř několika generační nenávist a boj o moc došla tak daleko, že vyústila ve válku mafií, která se prohnala krajem před jedenácti lety.

Mafie Casa Nuerto, byla smazána z povrchu zemského a nezbylo po ní nic. Žádný pokrevní příbuzný ni dědic, který by mohl někdy vznésti své právo. Žádný, o kterém by kdokoliv na světě měl tušení.

Ovšem jeden tu byl. Dívka.
Před dlouhými jedenácti lety ji bylo tehdy sotva osm, a o její existenci téměř nikdo nevěděl. Violet Everettová. Dcera capa mafie Casa Nuerto, jako jediná přežila.

Po vyvraždění rodiny ujala se jí otcova milenka Simona Marley, majitelka nejluxusnějšího veřejného domu.
Dlouhých jedenáct let žila Violet pod střechou nevěstince, vydávajíc se za její mladší sestru. A celou tu dobu bažila po pomstě.

Den za dnem, měsíc za měsícem a rok za rokem, živila v sobě touhu po odplatě. Živila v sobě nenávist k těm, kteří vyvraždili její rodinu.
A hlavně k němu. K muži, kterého nenáviděla z celého srdce. Svou duši by zaprodala ďáblu, jen kdyby ho viděla mrtvého. Poníženého a prosícího o svůj život.

Černá ruka mafie. Tak se přezdívalo muži jménem Niccolo De Luca. Capu mafie La Mano Nera a nejobávanějšímu muži široko daleko.
Muži, který byl příčinou všeho zla.

Ještě nyní si pamatovala, když schována ve výklenku domu, aby ji nenašli, vtrhla La Mano Nera do jejich domu.
Tehdy bylo Niccolovi sotva osmnáct, ale i tak v něm viděla samotného ďábla. To on namířil pistoli ke spánku jejího otce. A to on stiskl.

Viděla to jako dnes. Už tehdy, kdy ještě ovládal mafii La Mano Nera jeho otec Gideon byl nelítostný. Byl ještě skoro dítě, a přesto se před ním všichni třásli.

Gideon ho vedl k tvrdosti, disciplíně a sebeovládání. Naučil ho nemilovat a neodpouštět.
Naučil ho nenávidět a vládnout. Naučil ho všem neřestem a ještě, než zemřel, předal mu mocnou mafii, která ovšem za jedenáct let jeho vlády ještě zesílila.

Vychoval z Niccola muže, který neměl slitování. Neměl cit ani svědomí. Kterému slovo láska bylo cizí a který necítil nic, jako by byl oproštěn od všech lidských emocí.

Černá ruka zaplatí za její slzy, říkala si Violet už několik let.
Dostane ho. Donutí ho prosit na kolenou. Donutí ho škemrat o život. A nakonec to bude ona, kdo s chutí stiskne kohoutek u jeho spánku. Odpraví ho, jako prašivé psa.

To si přísahala před osmi lety a jak se zdálo, čas odplaty se neúprosně blížil.