VARATH - ARCHANDĚL SMRTI 5 ČÁST
Varath stál nehybně na balkóně a s chladnou lhostejností sledoval chaos v aréně, kde princezny bojovaly o život s hladovými draky.
Viděl to už nesčetněkrát…krutou zábavu znuděných bohů, ale jeho to nikdy nezajímalo.
Neměl potřebu si hledat milenku takto. Ve svém temném království měl milenek dost. A všechny mezi sebou soupeřily o jeho přízeň tak nelítostně, že onen zápas v aréně byl proti tomu jen slabý odvar.
A on se vždy jen výtečně bavil. Žádná z nich pro něj ale nic neznamenala…byly pro něj jen nástrojem na ukojení svých potřeb.
Ale tentokrát…jedna z dívek zaujala jeho pozornost víc, než by chtěl. Na první pohled a první nadechnutí poznal, že ona dívka je jen člověk. Lidská bytost ze země, kterou chtěl jeho otec zničit.
Když se postavila hladové nestvůře proto, aby ochránila jinou dívku, překvapeně povytáhl obočí.
Ještě nikdy se nestalo, aby některá z nich tak nezištně ohrozila svůj život pro jinou bytost.
Tehdy ucítil i Voltazarovo rozrušení. Jeho drak zaměřil svou pozornost na onu dívku, a když se poté vznesl do arény, aby ji ochránil, ztuhl.
Voltazar ještě nikdy neprojevil zájem o žádnou ženu.
Položil ji pak k jeho nohám, a celý Aelinhall ztichl.
Varath se ani nepohnul. Jen se díval na dívku, která klečela u jeho nohou, a se zájmem si ji prohlížel.
Třásla se strachy, byla pokrytá prachem a popáleninami, ale její modré oči zářily odvahou.
Voltazar se nikdy nemýlí, napadlo ho, že by ona…mohla být moje družka? Nevěřícně zatřásl hlavou. Smrtelnice? Nemožné!
Temnota kolem něj se zvedla, jako by se ho snažila chránit před něčím, co nedokázal pojmenovat ani on sám. Voltazar se postavil těsně vedle něj a jeho rudé oči sledovaly každého boha, který se, byť jen trochu pohnul.
„Ty ses postavila drakovi,“ řekl Varath zamyšleně, ale nebyla to otázka, ale konstatování.
Pak se pomalu sklonil a zhluboka se nadechl, aby ochutnal její pach.
Jeho obličej byl jen pár milimetrů od jejího krku a Elowen otevřela ústa k protestu, ale nevydala ani hlásku. Její hlas se ztratil někde mezi strachem a šokem.
A ještě, než stačila zareagovat, Voltazar zasyčel a strčil do ní hlavou, jako by jí říkal, že její strach se mu vůbec nelíbí.
Elowen se v panice instinktivně přitiskla k Varathovi, a ten překvapeně zamrkal.
Teprve když si uvědomila, že se tiskne k samotnému pánu podsvětí, k nejkrutějšímu z bohů, ucukla a ustoupila o krok vzad.
Varathovi černé oči na moment probleskli rudou barvou, a koutek jeho úst se nepatrně pohnul.
„Z něho nemusíš mít strach,“ zašeptal a přitáhl si ji k sobě, „Strach bys měla mít z někoho jiného…“ zasyčel těsně u jejího ucha, „Ze mě!“
Bohové na balkónech se nervózně pohnuli a Voltazar varovně zavrčel směrem k nim.
„Voltazar se nikdy nemýlí,“ pokračoval Varath, aniž by z ní spustil svůj zrak, „A jestli si vybral tebe… pak tvůj osud nepatří mému otci.“
Asmodeus prudce vstal. „Varathe!“ Jeho hlas se roztříštil o kamenné stěny, „Je to jen smrtelnice! Nic! Odpad! Zničený svět!“
Varath pomalu zvedl svůj chladný a smrtící pohled k otci.
„Je to dívka,“ řekl klidně, „Která se postavila smrti.“ Temnota kolem něj se zvedla a na okamžik zastínila celé světlo arény, „A já ji beru s sebou!“
Jen co to dořekl, sklonil se k Elowen, vyhoupl si ji do náručí s lehkostí, která odporovala jeho mohutné postavě, a temnota kolem něj se stáhla jako živý plášť.
Odrazil se od kamenné podlahy balkónu… a vznesl se.
Voltazar se okamžitě přisunul blíž, jeho obrovské tělo se napjalo, křídla se rozevřela a jeho rudé oči se zaleskly. A když Varath dopadl na jeho hřbet, Voltazar hluboce a vítězoslavně zasyčel, a jeho křídla se prudce rozevřela.
V tu chvíli se zvedla i celá jeho armáda. Desítky temných draků, kteří dosud jen tiše přihlíželi, se vznesly do vzduchu jako bouře.
Asmodeus vykřikl něco, co se ztratilo v řevu křídel. Jeho světlo se snažilo prorazit temnotu, ale Voltazarova armáda ho přehlušila.
A pak… během jediného úderu srdce… Varath, Voltazar a celá jeho dračí legie zmizeli z dohledu.
Temnota se stáhla jako bouře, která se zvedla a odnesla svou kořist.
A Asmodeus zůstal stát na balkóně, bezmocný, rozzuřený… a rozhodnutý svého syna nadobro zničit.
